Slavic languages and literature
THEORETICAL AND METHODOLOGICAL PRINCIPLES OF STUDYING THE ASPECT OF CZECH VERBAL NOUNS ENDING IN -NÍ/-TÍ
Published 2018-06-27
Keywords
- research methodology,
- verbal noun,
- category of aspect,
- nominalization
- методика исследования,
- глагольное существительное,
- категория вида,
- номинализация
Abstract
The article presents a methodology for studying the forms of the Czech verbal noun ending in -ní/-tí as to retaining the category of aspect of the motivating verb stem. It is noted that such a study entails a comprehensive analysis of the linguistic functioning of the action nominals in -ní/-tí: word building, morphemic composition, semantic structure, and syntactic properties. Attention is focused on the fact of the hybrid verb and noun nature of the derivatives in question. The methodology includes the experience of solving similar problems with respect to correlated nouns in other Slavic languages.
References
1. Ацаркина Т.А. Влияние категории вида на формирование общей семантики отглагольных существительных на -ní, -tí в современном чешском языке. Badania nad czasownikiem w językach słowiańskich: budowa, semantyka i funkcjonowanie. Warszawa: Wydawnictwo Uniwersytetu Warszawskiego, 1985. S. 121–141.
2. Ацаркина Т.А. Интенционная структура отглагольных существительных и их синтаксическое функционирование в чешском языке. Вестник Московского университета. Сер. 9. Филология. 1985. № 2. С. 33–40.
3. Васильева В.Ф. О видовых значениях отглагольных существительных (на материале чешского языка). Славянская филология: сборник статей. Вып. 7. Москва: Издательство Московского университета, 1968. С. 24‒39.
4. Гнатюк Г.М. Дієприкметник в сучасній українській літературній мові. Київ: Наукова думка, 1982. 248 с.
5. Головин Б.Н. Заметки о грамматическом значении. Вопросы языкознания. 1962. № 2. С. 29‒37.
6. Свердлов Л.Г. Отглагольные имена существительные на -ние (-ение), -тие в русском литературном языке XVIII в.: автореф. дисс. … канд. филол. наук: 10.02.01 «Русский язык». Москва, 1961. 20 с.
7. Хохлачёва В.Н. К истории отглагольного словообразования существительных в русском литературном языке нового времени. Москва: Наука, 1969. 149 с.
8. Adamec P. Složené propozice a jejich syntaktické realizace v ruštině. Slovo a slovesnost. 1978. Roč. 39, č. 3‒4. S. 278–280.
9. Baláž G. Abstraktné deverbatíva v ruštine, slovenčine a češtine. Sovětská jazykověda. 1954. Roč. 4, č. 1. S. 12–21.
10. Bartnicka B. Adiektywizacja imiesłowów w języku polskim. Warszawa: Państwowe wydawnictwo naukowe, 1970. 189, [2] s.
11. Buzássyová K. Názvy deja a názvy vlastnosti v transpozičnej a nominačnej funkcii. Jazykovedný časopis. 1982. Roč. 33, č. 1. S. 21–35.
12. Damborský J. Neurčité a jmenné tvary slovesné v polštině. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 79 s.
13. Daneš F. Věta a text: studie ze syntaxe spisovné češtiny. Praha: Academia, 1985. 236 s.
14. Dickey S.M. Aspect and verbal noun in Slavic. Зборник матице српске за филологију и лингвистику. 1995. Kњ. 38, св. 2. С. 19–41.
15. Jelínek M. Funkce a vývoj syntaktických kondenzátorů v slovanských jazycích. Otázky slovanské syntaxe: Sborník symposia «Strukturní typy slovanské věty a jejich vývoj» (20–22.X.1966, Brno.). Č. II. Brno: Universita J.E. Purkyně, 1968. S. 389–395.
16. Jelínek M. Jména dějová. Tvoření slov v češtině. 2. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia, 1967. S. 562–653.
17. Karlík P. Ještě jednou k českým deverbálním substantivům. Čeština – univerzália a specifika 4. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 13–23.
18. Kopečný F. Základy české skladby. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 335 s.
19. Křížková H. Substantiva s dějovým významem v ruštině a v češtině. Kapitoly ze srovnávací mluvnice ruské a české. III. O ruském slovese. Praha: Academia, 1968. S. 81–152.
20. Mluvnice češtiny (2): Tvarosloví / J. Petr a kol. Praha: Academia, 1986. 536, [3] s.
21. Otfinowski A. Aspekt odsłownika jako członu określanego lub określającego w niektórych związkach z przydawką. Zeszyty naukowe uniwersytetu M. Kopernika w Toruniu. Nauki humanistyczno-społeczne. 1970. Zesz. 38 : Filologia polska VIII. S. 103–114.
22. Panevová J. Formy a funkce ve stavbě české věty. Praha: Academia, 1980. 222 s.
23. Popela J.K podstatě slovních druhů. Slovo a slovesnost. 1969. Roč. 30, č. 3. S. 230–241.
24. Puzynina J. Nazwy czynności we współczesnym języku polskim: słowotwórstwo, semantyka, składnia). Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1969. 205 s.
25. Sgall P. Postavení sémantiky v generativním popisu jazyka. Kybernetika. 1966. Roč. 2, č. 5. S. 457–467.
26. Slovník spisovného jazyka českého (1960 – 1971) / za vedení B. Havránka (hl. red.), J. Běliče, M. Helcla, A. Jedličky; digitalizovanou podobu zveřejnil lexikografický kolektiv Ústav pro jazyk český ČSAV 2011. URL: http://ssjc.ujc.cas.cz/
27. Soták M. Dejové substantíva v slovenčine a v ruštine. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1978. 196 s.
28. Stehlíková L. Morfosyntaktické vlastnosti deverbálních jmen na -ní-/-tí-: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 148 s.
29. Stylistika češtiny / J. Chloupek a kol. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 294 s.
30. Světlá J. Nová abstraktní pojmenování. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2005. S. 54–68.
31. Topolińska Z. Mechanizmy nominalizacji w języku polskim. Studia gramatyczne. I. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1977. S. 175–212.
32. Trávníček F. Mluvnice spisovné češtiny: Část I-II. Praha: Slovanské nakladatelství, 1951. 1497 s.
2. Ацаркина Т.А. Интенционная структура отглагольных существительных и их синтаксическое функционирование в чешском языке. Вестник Московского университета. Сер. 9. Филология. 1985. № 2. С. 33–40.
3. Васильева В.Ф. О видовых значениях отглагольных существительных (на материале чешского языка). Славянская филология: сборник статей. Вып. 7. Москва: Издательство Московского университета, 1968. С. 24‒39.
4. Гнатюк Г.М. Дієприкметник в сучасній українській літературній мові. Київ: Наукова думка, 1982. 248 с.
5. Головин Б.Н. Заметки о грамматическом значении. Вопросы языкознания. 1962. № 2. С. 29‒37.
6. Свердлов Л.Г. Отглагольные имена существительные на -ние (-ение), -тие в русском литературном языке XVIII в.: автореф. дисс. … канд. филол. наук: 10.02.01 «Русский язык». Москва, 1961. 20 с.
7. Хохлачёва В.Н. К истории отглагольного словообразования существительных в русском литературном языке нового времени. Москва: Наука, 1969. 149 с.
8. Adamec P. Složené propozice a jejich syntaktické realizace v ruštině. Slovo a slovesnost. 1978. Roč. 39, č. 3‒4. S. 278–280.
9. Baláž G. Abstraktné deverbatíva v ruštine, slovenčine a češtine. Sovětská jazykověda. 1954. Roč. 4, č. 1. S. 12–21.
10. Bartnicka B. Adiektywizacja imiesłowów w języku polskim. Warszawa: Państwowe wydawnictwo naukowe, 1970. 189, [2] s.
11. Buzássyová K. Názvy deja a názvy vlastnosti v transpozičnej a nominačnej funkcii. Jazykovedný časopis. 1982. Roč. 33, č. 1. S. 21–35.
12. Damborský J. Neurčité a jmenné tvary slovesné v polštině. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1967. 79 s.
13. Daneš F. Věta a text: studie ze syntaxe spisovné češtiny. Praha: Academia, 1985. 236 s.
14. Dickey S.M. Aspect and verbal noun in Slavic. Зборник матице српске за филологију и лингвистику. 1995. Kњ. 38, св. 2. С. 19–41.
15. Jelínek M. Funkce a vývoj syntaktických kondenzátorů v slovanských jazycích. Otázky slovanské syntaxe: Sborník symposia «Strukturní typy slovanské věty a jejich vývoj» (20–22.X.1966, Brno.). Č. II. Brno: Universita J.E. Purkyně, 1968. S. 389–395.
16. Jelínek M. Jména dějová. Tvoření slov v češtině. 2. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia, 1967. S. 562–653.
17. Karlík P. Ještě jednou k českým deverbálním substantivům. Čeština – univerzália a specifika 4. Praha: Lidové noviny, 2002. S. 13–23.
18. Kopečný F. Základy české skladby. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 335 s.
19. Křížková H. Substantiva s dějovým významem v ruštině a v češtině. Kapitoly ze srovnávací mluvnice ruské a české. III. O ruském slovese. Praha: Academia, 1968. S. 81–152.
20. Mluvnice češtiny (2): Tvarosloví / J. Petr a kol. Praha: Academia, 1986. 536, [3] s.
21. Otfinowski A. Aspekt odsłownika jako członu określanego lub określającego w niektórych związkach z przydawką. Zeszyty naukowe uniwersytetu M. Kopernika w Toruniu. Nauki humanistyczno-społeczne. 1970. Zesz. 38 : Filologia polska VIII. S. 103–114.
22. Panevová J. Formy a funkce ve stavbě české věty. Praha: Academia, 1980. 222 s.
23. Popela J.K podstatě slovních druhů. Slovo a slovesnost. 1969. Roč. 30, č. 3. S. 230–241.
24. Puzynina J. Nazwy czynności we współczesnym języku polskim: słowotwórstwo, semantyka, składnia). Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1969. 205 s.
25. Sgall P. Postavení sémantiky v generativním popisu jazyka. Kybernetika. 1966. Roč. 2, č. 5. S. 457–467.
26. Slovník spisovného jazyka českého (1960 – 1971) / za vedení B. Havránka (hl. red.), J. Běliče, M. Helcla, A. Jedličky; digitalizovanou podobu zveřejnil lexikografický kolektiv Ústav pro jazyk český ČSAV 2011. URL: http://ssjc.ujc.cas.cz/
27. Soták M. Dejové substantíva v slovenčine a v ruštine. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1978. 196 s.
28. Stehlíková L. Morfosyntaktické vlastnosti deverbálních jmen na -ní-/-tí-: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 148 s.
29. Stylistika češtiny / J. Chloupek a kol. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1991. 294 s.
30. Světlá J. Nová abstraktní pojmenování. Neologizmy v dnešní češtině. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2005. S. 54–68.
31. Topolińska Z. Mechanizmy nominalizacji w języku polskim. Studia gramatyczne. I. Wrocław: Zakład Narodowy im. Ossolińskich, 1977. S. 175–212.
32. Trávníček F. Mluvnice spisovné češtiny: Část I-II. Praha: Slovanské nakladatelství, 1951. 1497 s.